Zavedli jsme si takový zvyk, vydat se každý nový rok na nějaký nenáročný výlet, kde se po oslavách vyvětráme a také se podíváme na nějaké zajímavé místo. Volba padla na Cinibulkovu cestu, okolí už máme prolezlé, ale u Obraznice jsme ještě nebyli. Měla to být pohodová procházka lehkým terénem, aby se nám juniorka v bříšku moc nebouřila a maminka nehekala :-)
První část byla v pohodě, stoupali jsme údolím lesoparku Debř, přešli silnici a vydali se po Cinibulkově stezce. Nejprve na vyhlídku, kde jsme se pokochali panoramaty Kokořínska, krásně nasvícenými nízkým odpoledním sluncem.
Cinibulkova stezka se nám nejprve zdála příjemnou stezičkou linoucí se lesy, ovšem obtížnost se postupně zvyšovala. Přímo u jeskyně Obraznice Ondra lovil kešku, což znamenalo psí technikou (po všech čtyřech) se vyškrábat na skálu a pak se ještě v celku vrátit zpět. Pak ovšem přišly Prolezovačky a s nimi i mírné stížnosti. Zvolnili jsme a po přehoupnutí přes silnici zpět se po kamenných schodech sesunuli k autu, občerstvili se ze zásob a vydali odpočívat domů. Výpravu můžeme prohlásit za vydařenou :-)