Jdi na obsah Jdi na menu
 


In Star se stěhuje

16. 2. 2008

Tak mě odvezli. Bylo to nechutný, odporný a podlý. Přijeli v sedum ráno. V SEDUM!!! Odjížděl jsem bez snídaně – fakt nechutný. Zato jsem jim při nakládání pěkně zatopil :-)

Jak říkám, v sedum se přiřítil černej pekáč a z něj vyskočila mamka s taťkou. Měli fakt štěstí, že tam zrovna byli stájníci z dolní stáje, protože trubka si sice naplánovala rychlej odvoz, ale tak nějak zapomněla na to, že nemá klíče od brány…ehm…trapné, že…
Takže jim otevřeli vrata a dovnitř vjel takovej rozkodrcanej vozejk, kterej vypadal, že se za pět minut rozsype – ale prej díky bohu za něj.
Pak mě násilím vyvedli ze stáje a že jako do vozejku. Tak to už jsem jim jednou vysvětloval, že do toho nevlezu. Nejdříve jsem okouněl kolem, pak mě teda dali lonže kolem zadku a nacpali mě na rampu. Jenže pak mě hrozně zaujala střecha a tak jsem asi pět minut očmuchával střechu – co kdyby tam někdo dal třeba mrkev! A pak mi konečně přinesli snídani. Teda alespoň jsem si to myslel. Jako bylo mi divný, proč tak zuřivě tím kýblem chrastí… Byla to samozřejmě další nechutná podlost ze strany macechy – v kýblu bylo jen pár uschlejch housek. Což jsem samozřejmě zjistil až vevnitř. Ach jo.
Pak jsme vyjeli. Ještě jsem trošku skákal po podlaze, jestli se to třeba nerozsype a já nebudu moct uprchnout, ale drželo to jak židovská víra.
Matka s otcem ještě sbalili pár mejch švestek a pápá lálá Radonice :-)

Za chvíli jsme dorazili a byl jsem v novém doma. Prej jsem čuměl jako můra, ale tak jako co kdyby mě tam chtělo něco sežrat? A taky že jo – hned za rohem byl za mřížema zavřenej medvěd (nebo co to je), kterýho jsem se příšerně lek.
Strčili mě do boxu hned za dveřmi, je velikej a vzdušnej a nemá mříže, což je super. Schroustal jsem trochu sena a pak jsem vočumoval. Je super, že vidím do dvora, takže mám všechno pod kontrolou! I medvěda.
Pak jsem šel do výběhu. Tam čekalo další seno, paráda, tak se mi to líbí. Vedle koukali čtyři další chudáčci koníčci. Tři kobyle a jeden koňous. Trošku jsme se čuchali přes ohradník, ale moc jsme to nepřeháněli – vono to totiž štípe, když se toho dotknu (další nechutnost ze strany lidí, že)

Ještě chvíli mě otravovali, čistili a tak a pak konečně vypadli...

Já myslím, že to tady pude :-)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-)

(Sabina, 25. 2. 2008 18:59)

hlavně ať se ti líbí Inoušku :-)