V pátek 25. ledna jsme si vzali volno a vyrazili na výlet.
Najezdili jsme 270 km

Jeli jsme z Prahy na Mělník a potom po západním okraji Kokořínska, po silnici č. 9.
Jako první jsme se stavovali u pokladu GC17MMX Zatrubte si, u patrona řidičů, svatého Kryštofa.
Druhá naše zastávka byla u GC11EPR Kokořínské prameny 1 - sv. Vojtěch, kde jsme se už i malinko prošli.
Ale zlatým hřebem v pátečním programu byla návštěva Pozemní řídicí stanice družic MAGION nedaleko Panské vsi (GC18CKF).

Dne 24. října 1978 byla v rámci Mezinárodního programu výzkumu magnetosféry (IMS) úspěšně vyvedena na geocentrickou dráhu družice Interkosmos 18 (AUOS-MAG-IK), nesoucí jako subsatelit první československou družici Magion 1. Úkolem obou družic byl společný výzkum magnetosféry a ionosféry. První československou družici připravili pracovníci Geofyzikálního ústavu ČSAV ve spolupráci s Tesla VÚST.
Družice Magion byla zcela autonomní, měla tvar kvádru o rozměrech 300 x 300 x 150 mm, na jehož horní základně byl nosič rámové magnetické antény; hmotnost družice obnáší 15 kg.
Družice byla ovládána z pozemní řídicí stanice umístěné na observatoři Geofyzikálního ústavu ČSAV.
Plánovaná životnost družice nyla 6 měsíců, aparatura družice pracovala téměř tři roky až do jejího zániku v atmosféře .
Stále běží i další projekty, které mají odpovídající orbitální data ze sledování procesů v magnetosféře a ionosféře Země od následujících párů satelitů:
Active - Interkosmos 24 (1989-080A) - Magion 2 (1989-080B)
Apex - Interkosmos 25 (1991-086A) - Magion 3 (1991-086E)
Interball Tail - Interbol 1 (1995-039A) - Magion 4 (1995-039F)
Interball Auroral - Interbol 2 (1996-050B) - Magion 5 (1996-050C) 

Fotky z prvního dne najdete ZDE.
Pár odkazů na pozemní řídicí stanici pak zde:
http://mek.kosmo.cz/cz/magion/m1lk.htm
http://mek.kosmo.cz/cz/panska/index.htm
http://www.ufa.cas.cz/html/paves/CESKY/
http://www.ufa.cas.cz/html/magion/mt.html

Naše výprava v sobotu 26. ledna začala dobytím pokladu GCQHE6 Harasov.
Byla to výprava velmi zajímavá, hodně jsme se pobavili. Místo jsme "skoro našli" velmi rychle, ale GPSka nám ukazovala 15 metrů do skály. Po několika pokusech a přeměřeních jsme dospěli k verdiktu, že poklad je nahoře ..... Následovalo hledání cesty nahoru, což až takový problém nebyl. Poklad jsme taky našli celkem v pohodě. Pak ale následoval sestup, kde jsme nezvolili úplně optimální cestu, takže sestup se změnil spíše ve sjezd ... .-) Ondra to jel po nohou, Dag po břiše a Lucy byla nejšikovnější, ta to zvládla sejít :-D Pár fotek najdete ZDE.

Pak jsme si jeli prohlédnout židovský hřbitov u Janovi vsi - fotky ZDE.
Na mapě je naznačený, mysleli jsme, že jsme o něm viděli reportáž v TV, ale asi byla o jiném.
Je potřeba opravdu vědět, kde přesně je, a nebo chvilku pátrat. Je to "jen pár" náhrobků, ale celé místo vypadá velmi zajímavě a tajuplně.

Pak jsme se posunuli zpátky ke Kokořínu a našli poklad GCQHDD Kokořín vista. Vyhlídka to byla opravdu pěkná a úkryt pro poklad skutečně originální, drzý až vyzývavý :-D

Po obědě jsme dobyli Vrátenskou horu - počasí bylo fajn, takže fotky jsou ZDE. Zrekvírovali jsme turistickou známku do sbírky, ale přilehlý poklad jsme nenašli :-(

A pak jsme se ještě jeli podívat na větrný mlýn Vrátno a nedaleko něj našli GCXZWD.
Historie mlýna sahá do roku 1870 kdy ho nechal zbudovat statkář Václav Mareček o osm let později přibyla k větrníku ještě další budova ve které fungovaly stupy které poháněl taktéž větrník.Ve stupách drtil kosti od místních řezníků na masokostní moučku kterou pak hnojil přilehlé polnosti.
Mlýn byl opuštěn v roce 1923 a postupně rozebírán. Koncem 90 let minulého století byl mlýn opraven na soukromý rekreační objekt.Vlastníkem je /byl/ německý občan.
K mlýnu vede pěkná asfaltová cesta u které najdete hrdou ceduli s nápisem "zde byl realizován projekt spolufinancovaný Evropskou unií". Až k této ceduli však vede velmi neudržovaná a blátivá cesta. Vstup přímo do areálu mlýna je poměrně volný - vrata jsou vyvrácená. Objekty jsou zřejmě vykradeny, nicméně dnes aspoň zabezpečeny mřížemi. Více naleznete např. zde:
http://fotosoutez.cestovatel.cz/finale-2007/ipage00004.htm
http://www.radostnevpred.eu/view.php?cisloclanku=2007050005

V neděli 27. ledna jsme dopoledne znovu dobyli Vrátenskou horu a poklad GCXACK tentokrát našli (včera totiž byly v GPSce špatné souřadnice...Jak jsem je za chodu přepisoval z mobilu, udělal jsem chybku ...), 

Pak jeli hledat poklad GCXWWX u přehrady u Sudoměře. Foto ZDE.
V místě dnešní přehrady stával mlýn, který byl založen v letech 1300 - 1320 Soběslavem ze Sudoměře. Zanikl až za Rakousko - Pruské války v 18. století za panování Marie Terezie. Byl to vždy svobodný mlýn. Ještě do doby před zatopením údolí byly zbytky stavby patrné. Kdysi se mlýnu říkalo ,,Olšový". Okolní louky se kosily jako krmení pro koně.
V roce 1998 začal pan Stanislav Šturma mladší, rodák ze Sudoměře, budovat hráz na Strenickém potoce u obce Sudoměř. Vodní nádrž má složit ke zkvalitnění prostředí pro chráněné živočichy a rostlinstvo na dříve nevyužitelných podmáčených pozemcích. Od roku 2001 jsou na ještě nedokončené stavbě prováděny opravy, které mají zajistit a zlepšit nepropustnost dna a hráze.
Těleso hráze je zemní, sypané z místních materiálů. Osa hráze je přímá. Délka hráze v koruně je 59 m. Hráz je v nejvyšším místě (ve střední části ) vysoká 5,7 m. Koruna hráze má kótu 252,50 m n.m. Šířka koruny hráze je 4,0 m. Sklon návodního svahu 1:3,0 a sklon vzdušného svahu 1:2,5. Hráz je s ohledem na morfologické poměry s příjezdem pouze od pravého zavázání a je tedy neprůjezdná.
Zásobní prostor nádrže je vymezen ode dna po normální hladinu (246,35 - 251,50 m n.m.) a jeho obsah činí 156 000 m3. Hráz vodního díla je vybavena rybím přechodem pro zajištění migrace vytypovaných druhů ryb.
V rámci zlepšení podmínek pro život některých druhů ptactva a vodních živočichů je vybudován umělý ostrůvek podél levého břehu součastného koryta Strenického potoka přibližně v polovině délky nádrže.

A pak už jsme jeli domů ....